Omalovánka k tisku UFO
Calgary Flames (tým NHL)
MZV
Co je Umělá inteligence?
Omalovánka k vytištění Hrozny
V dnešním digitálním světě se setkáváme s nespočtem souborových přípon, z nichž každá nese svůj specifický význam a slouží k určitému účelu. Mezi méně nápadné, avšak nesmírně užitečné přípony patří .url. Tato zdánlivě jednoduchá trojice písmen ukrývá klíč k rychlému přístupu k webovým stránkám a dalším online zdrojům. Pochopení jejího významu, historie a možností využití nám může usnadnit navigaci v digitálním prostoru a zvýšit efektivitu naší práce s internetem.
Zkratka .url pochází z anglického termínu Uniform Resource Locator, což v překladu znamená „jednotný lokátor zdroje“. Tento název dokonale vystihuje funkci tohoto typu souboru. Soubor s příponou .url není tradičním datovým souborem v tom smyslu, že by obsahoval text, obrázek či jiný multimediální obsah. Místo toho slouží jako jakási „zástupná“ nebo „zkratková“ ikona, která odkazuje na konkrétní adresu na internetu. Po dvojkliku na takový soubor operační systém automaticky spustí výchozí webový prohlížeč a načte se zadaná webová stránka.
Z hlediska typu souboru by se .url dal zařadit mezi tzv. „hypertextové odkazy“ nebo „zkratky“. Nejedná se o spustitelný program, ani o dokument v běžném slova smyslu. Jeho primární a jediná funkce spočívá v uchování webové adresy. Obsah souboru je ve skutečnosti velmi jednoduchý textový řetězec, který představuje platnou URL adresu. Tato adresa může odkazovat na webovou stránku, ale také na FTP server, emailovou adresu nebo jiný síťový zdroj, který je dostupný prostřednictvím protokolu.
Vznik a rozšíření souborové přípony .url je úzce spjato s rozvojem internetu a operačních systémů, které s ním začaly intenzivněji pracovat. Ačkoliv nelze přesně určit jediného „autora“ této přípony, její koncept se vyvinul přirozeně s potřebou zjednodušit uživatelům přístup k oblíbeným webovým stránkám. V počátcích internetu, kdy se web teprve formoval, bylo běžné ukládat si odkazy do textových souborů nebo vytvářet záložky v prohlížečích. S nástupem grafických uživatelských rozhraní a možnosti vytvářet zástupce na ploše pro různé typy souborů, se koncept odkazu přenesl i na webové adresy.
Nejvýrazněji se s příponou .url setkáváme v prostředí operačního systému Windows. Microsoft ve svých verzích Windows zavedl možnost vytvářet „Zástupce“ (Shortcuts), které mohou odkazovat na soubory, složky, ale i na webové adresy. Tyto zástupce se pak často ukládají s příponou .url. Postupem času se tato praxe stala standardem a řada dalších aplikací a operačních systémů tuto konvenci převzala nebo se jí inspirovala.
Vzhledem k jednoduchosti souborů s příponou .url je jejich „zobrazení“ a „editace“ v podstatě otázkou otevření souboru v textovém editoru nebo využití jeho primární funkce – otevření v prohlížeči.
Na platformě Windows je práce se soubory .url nejintuitivnější. Vytvoření takového souboru je velmi snadné: stačí kliknout pravým tlačítkem myši na ploše nebo ve složce, vybrat „Nový“ a následně „Zástupce“. V dialogovém okně pak zadáte URL adresu požadované webové stránky. Po dokončení se vytvoří soubor s ikonou, která obvykle reprezentuje výchozí webový prohlížeč, a s příponou .url.
Pro „zobrazení“ obsahu souboru .url stačí kliknout pravým tlačítkem myši na soubor a vybrat „Otevřít pomocí“ a následně zvolit libovolný textový editor, jako je například Poznámkový blok (Notepad). Tímto způsobem uvidíte samotnou URL adresu. Pro „editaci“ stačí soubor v textovém editoru otevřít, změnit adresu a soubor uložit.
Primárním způsobem „použití“ souboru .url na Windows je však dvojklik, který automaticky spustí výchozí webový prohlížeč (např. Microsoft Edge, Google Chrome, Mozilla Firefox, Opera) a načte zadanou adresu.
Na macOS je koncept podobný, ačkoliv se přímo soubory s příponou .url nevytvářejí tak běžně jako na Windows ve formě zástupců. Nicméně, pokud takový soubor získáte (například stažením z webu nebo od jiného uživatele), lze jej otevřít pomocí několika aplikací.
Pro „zobrazení“ a „editaci“ obsahu lze použít standardní textové editory jako je TextEdit, který je součástí macOS, nebo pokročilejší editory jako Visual Studio Code či Sublime Text. Po otevření souboru uvidíte jeho obsah ve formě URL adresy. Změnu URL adresy provedete jejím přepsáním a uložením souboru.
Primární „použití“ souboru .url na macOS bude také spočívat v jeho otevření. Operační systém by měl automaticky rozpoznat, že se jedná o odkaz na webovou adresu, a spustit výchozí webový prohlížeč (např. Safari, Google Chrome).
V prostředí Linuxu je situace podobná jako na macOS. Soubory .url se sice nevytvářejí automaticky jako systémové zástupce, ale lze s nimi bez problémů pracovat.
Pro „zobrazení“ a „editaci“ obsahu souboru .url jsou k dispozici všechny běžné textové editory, jako je například Gedit, Nano, Vim, nebo pokročilejší jako VS Code či Atom. Opět platí, že otevřením souboru v těchto editorech uvidíte a budete moci upravit samotnou URL adresu.
Po dvojkliku na soubor .url by linuxové distribuce měly automaticky spustit výchozí webový prohlížeč (např. Mozilla Firefox, Google Chrome, Chromium) a načíst zadanou adresu.
Na mobilních zařízeních se soubory .url v přímé podobě nevyskytují tak často. Nicméně, pokud byste takový soubor obdrželi (například e-mailem), moderní mobilní operační systémy by si s ním měly poradit. Otevření souboru by mělo spustit výchozí webový prohlížeč nainstalovaný na zařízení (např. Google Chrome na Androidu, Safari na iOS).
Pro „editaci“ by bylo nutné soubor nejprve přenést na počítač nebo použít specializované aplikace pro správu souborů, které umožňují editaci textových souborů. Nicméně, pro běžného uživatele je primární funkcí souboru .url jeho rychlé otevření v prohlížeči.
Vzhledem k tomu, že soubor .url je v podstatě jen textový soubor s URL adresou, není obvykle potřeba složitých konverzních nástrojů. Pokud byste však chtěli například převést obsah textového souboru s URL adresou do jiného formátu nebo naopak vytvořit soubor .url z webové adresy, můžete využít různé online nástroje pro práci s textem nebo pro vytváření zástupců.
Existují webové stránky, které umožňují zadat URL adresu a vygenerovat soubor ke stažení, který tuto adresu obsahuje. Tyto služby jsou však spíše pro specifické účely a pro běžné použití se nevyužívají. Většina uživatelů si soubor .url vytvoří přímo v operačním systému.
Závěrem lze říci, že souborová přípona .url je malým, ale mocným nástrojem, který nám umožňuje snadno a rychle přistupovat k informacím na internetu. Její jednoduchost a univerzálnost ji činí neocenitelnou součástí našeho digitálního života.
Co je Rasca?
Txt
Ponorková nemoc
Torrent
Co je Startup?
Uot
Nick
Vqf
Co je Paradigma?
Txd